Obsah

Historie a současnost domova

 

budova dd3.8.1971 byl zahájen provoz.
Dětský domov pro předškolní děti ve Vysoké Peci je umístěn v krásném prostředí uprostřed lesů Krušných hor, v okrese Chomutov.

V době vzniku měl kapacitu 30 dětí, byly zde dvě výchovné skupiny po 15 dětech, které měly možnost využívat dvě herny pro mladší předškoláky (od 2,5 do 5 let) a pro starší předškoláky (od 5 let do odchodu do školy - při postižení i v 9 letech) a dvě ložnice s malými kovovými postýlkami. Dále měly k dispozici klubovnu s televizí a rádiem, gramofonem a promítačkou.

V okolí budovy je 6 ha lesní a travní plochy a na zahradě byly postaveny čtyři  přístřešky  pro letní stanování venku, průlezky, houpačky a malý bazén (brouzdaliště). Vybavení tehdejších heren i ložnic bylo velmi skromné, ale děti zde byly spokojené.


foto_dětiO děti pečovaly včetně ředitelky čtyři vychovatelky, čtyři pomocné vychovatelky, čtyři kuchařky, dvě uklízečky, hospodářka, pradlena, topič a údržbář.
Zpočátku byly děti odebírány přímo z rodin a stávalo se tímto pravidelně, že měly vši a různé kožní onemocnění. Trvalo několik dnů i týdnů, než se děti zaléčily a neměly zdravotní problémy. Obleční pro děti se nakupovalo jednotné, tak že celá skupina dětí měla stejné flanelové košile, nebo stejné puntakaté tepláky apod. Už z dálky bylo poznat, že je na procházce dětský domov a ne mateřská škola. Děti , které měly vši, musely být ostříhané dohola, aby nenakazily ostatní děti a tak se stalo, že třeba deset dětí z patnácti bylo holohlavých a pouze podle zástěrky se poznalo, kdo je chlapec a kdo dívka.

 

pokojDětský domov měl v té době na starosti lékař, který pravidelně v úterý a ve čtvrtek chodil děti kontrolovat a navrhoval vhodné léčebné, ale i nápravné opatření. Pokud mělo dítě špatnou výslovnost, musel jej lékař doporučit k logopedovi, pokud byl ptřebný odklad školní docházky, tak to bylo na doporučení lékaře. Ostatní problémy se zrakem, sluchem apod. léčil lékař samostatně, byl to všestranný lékař ke všem těmto činnostem aprobovaný a v celém okolí uznávaný odborník.
V té době převahovaly mezi umístěnými dětmi děti týrané ( Jirka, který měl jedno ucho do poloviny utržené a druhé placaté jako maj zápasníci) , opuštěné ( Pavlínka - kterou našli na smetišti a nepodařilo se nikdy najít její rodiče) a nebo polosirotci a sirotci. Jen malé množství dětí bylo ze sociálně slabých rodin a z rodin, které své děti zanedbávaly. Byly zde také umístěny děti postižené např. Míša s DMO, Danuška z rozštěpem horního patra, děti s orthopedickými vadami, křivicí a velké množství dětí tupozrakých, děti s ušním implantátem, s bezlepkovou dietou apod.

V roce 1984- 1986 bylo celé zařízení dětského domova zrekonstruováno a nově vybaveno nábytkem. Nezměnil se však počet místností pro děti, ale zlepšilo se vybavení.

dětiVychovatelky byly tak nadšené novým prostředím, že okamžitě vymyslely výzdobu svých tříd, výzdobu pokojů, nakoupily se pěkné ručníky , ubrusy, záclony a závěsy.

Byla zde provozována mateřská škola, chod byl nastaven na metodiku MŠ, ale nebyla zařazena do sítí škol. Využívalo se hojně spolupráce s tehdejšími odborovými organizacemi různých podniků, kde měli zaměstnanci dolů a továren ve svých programových bodech zahrnut i patronát nad dětským domovem. A tak vždy na státní svátky, velikonoce, MDD a hlavně na Vánoce přijelo spousta tet a strýců a přivezli dárky. Děti tak měly jen pro sebe jednoho i více dospělých a to jim způsobilo větší radost, než samotné dárky. Jednou až dvakrát do roka se využívalo škol v přírodě a pokaždé se jezdilo jinam, aby děti poznaly naši republiku.


Od počátku ředitelka dohlížela na to, aby děti vhodné do náhradní rodinné péče byly neodkladně v co nejkratší době umístěny do adopce a nebo do pěstounské péče a každoročně se to podařilo nejméně u dvou dětí a nejvíce u šesti. Ostatní děti po dovršení šesti let byly vyšetřeny v pedagogicko-psychologické poradně v Chomutově a pokud byly způsobilé jit do školy ( jak do základní, tak do zvláštní), tak byly v červnu navrženy diagnostickému ústavu v Liberci do dislokace. Následovaly poslední prázdniny a po dohodě s řediteli, většinou v posledním týnu prázdnin, byly přemístěny do jiného dětského domova. Tento zavedený chod zařízení se téměř neměnil do roku 1992.
V tomto roce dovršila paní Eva Zemanová důchodového věku a na místo ředitele dětského domova byl vypsán konkurz. Odešla do důchodu dne 30.4.1992.
Do konkurzu 13.2.1992 se přihlásila Libuše Houdová a umístila se na prvním místě, se smělými plány a s projektem, které komisy zaujal. Dne 1.4.1992 se začala zaučovat a 1.5.1992 již samostatně pracovala jako ředitelka. Stala se ve svých třiceti letech nejmladší ředitelkou dětského domova v Československu.

Projekt do konkurzu obsahoval několik důležitých bodů, které tehdy jako vychovatelka chtěla změnit:

  • Umístění sourozenců v jedné skupině a na jedné ložnici
  • Drobnými úpravami snížit počet dětí na ložnicích
  • Nechat děti, které nemají možnost NRP dorůstat v našem DD do dospělosti
  • Vytvořit dětský domov jako právní subjekt ( tehdy velká novinka)
  • Mateřskou školu zařadit jako jednu ze součásti DD
  • Spolupracovat s Asociací náhradní výchovy ( ANV )
  • Pokračovat ve spolupráci s Federaci dětských domovů ( FICE )
  • Vytvořit pro děti v areálu DD místa pro sportovní vyžití

Plány to byly velkolepé a když se ohlédne zpět, tak musí uznat, že svůj začátek pojala jako : " Nový koště, co dobře mete." Samozřejmě mnohokrát narazila na překážky, ale vše se postupně opravdu splnilo.

Od roku 1992 tedy v našem domově zůstávají děti, které neměly tu možnost, že by byly umístěné v NRP a nebo, že by si jejich rodiče vytvořily takové podmínky, aby mohla být zrušena ústavní výchova, až do dospělosti.

1.7. 1994 byl Dětský domov , Vysoká Pec ustanoven jako právní subjekt - nejdříve rozpočtová a o rok později příspěvková organizace.
Byla to velká změna v pravomocech ředitelky, v organizačních možnostech a hlavně v přístupu k rozpočtu a možnosti dohadovacího řízení. Nastala však také velká administrativní změna. Účtování jednoduché bylo změněno na podvojné a nastal kolotoč každoročních tabulek, statistik, výkazů apod. Změnila se práce všech pracovníků.

Ze dvou výchovných skupin po 15 dětech byly najednou tři po deseti. V nitřními úpravami za provozu byly přepaženy velké místnosti a vybudovány celkem tři obývací pokoje s jídelnami, 6 ložnic po 3 - 4 dětech a 1 ložnice pro deset dětí předškolních. Dvě skupiny už měly zařazení školní děti a pouze jedna skupina měla předškoláky.

V pokojích dětí byly umístěny sourozenecké skupiny. Každé dítě mělo svoji válendu, svou skříň, lampičku a společný psací stůl se dvěma židlemi.
V roce 1994 nám také prvních pět dětí začalo navštěvovat základní školu ve Vysoké Peci.

Nadále se dařilo umisťovat děti do NRP, častěji do pěstounské péče než do adopce. Zlepšila se spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou, jejich pracovníci při potřebě vyšetření školní zralosti deseti dětí byli ochotni přijet do zařízení a vyšetřit je v DD. Změnil se však přístup lékaře. Pan doktor, který měl děti na starosti od roku 1971 odešel do důchodu a jeho nástupce nebyl ochoten dojíždět, takže na každé očkování, vyšetření, věkovou prohlídku byla nucena jet s dětmi ředitelka. Jelikož v té době dělala sociální praci v DD a ředitelku zároveň, už se to nedalo zvládnout, takže musela ustanovit svou zástupkyni, předat jí polovinu agendy sociální pracovnice a posílat ji s dětmi k lékaři.

V roce 1995 bylo vybudováno díky sponzorům pěkné víceúčelové hřiště pro míčové hry, včetně tenistu, volejbalu, házené, košíkové.
V roce 1998 byl také díky sponzorům vybudován bazén o velikosti 7x4m s hloubkou 1,5m. To už bylo pro dorůstající děti dostatečné sportovní vybavení. Získali jsme kola, tříkolky, lyže , takže i v zimě mohly děti využívat 3 km vzdálený lyžařský areál na Pyšné.

V roce 1995 přešly první dvě děti ze základní školy ve Vysoké Peci do 3. třídy základní školy v Jirkově.

Nastala zase jiná práce, muselo se vyřešit dokládání dokladů o dopravě, děti ztráceli lístky od řidiče, zapomíaly věci v autobuse.
Bylo nutné připravit spolupráci se základní školou , v dalších letech i se zvlátšní školou. Začali jsme více spolupracovat s PPP, jelikož se začaly objevovat poruchy chování i poruch učení. Spolupracovali jsme s rehabilitační mateřskou školou, protože jedno s dětí mělo vrozenou vadu chůze. V zdravotnických zařízeních bylo nutné spolupracovat s logopedem, psychologem , psychiatrem i dietologem.

Aktivně byl dětský domov zapojen do FICE ( Federace dětských domovů) i ANV ( Asociace náhradní výchovy) , které nám pomáhají.  ANV hlavně s legislativou a se spornými výklady zákonů a FICE v komunikaci a setkávání s jinými dětskými domovy na oblastní, celostátní i mezinárodní úrovni.
Výsledky jsou takové, že jedno z našch děvčat se umstilo na druhém místě v mezinárodních atletických závodech na Slovensku v běhu na 60m a momentálně máme velmi nadaného klavíristu, který vyhrává ve svých 12 letech všechny celostátní soutěže.

V roce 2002 vyšel dlouho očekávaný zákon 109/2002 Sb., o ústavní výchově, který změnil snad všechny dětské domovy k lepšímu. Největším problém byl v získávání peněz na rekonstrukci.

Budova našeho domova měla být rekonstruována a přizpůsobena rodinným buňkám. Dle hygienických požadavků by se do ní vešly pouze dvě rodinné skupiny a celková kapacita by se tak snížila na šestnáct dětí. To by znamenalo velmi nízký rozpočet a propouštění zaměstnanců.

Ředitelka tedy vypracovala investiční záměr na vybudování dvojdomku v areálu stávajícího dětského domova a pak teprve následnou rekonstrukci staré budovy. Investiční záměr v roce 2004 prošel veškerými schváleními a první etapa - výstavba dvojdomku byla zahájena 1.4. 2005. 
20.12.2005 proběhla kolaudace a 31.01.2006 byl domek oficiálně předán do užívání. 3.4. a 5. února 2006 se děti stěhovaly do nových prostor.

 

Historie budovy

Nedochovala se žádná přesná data založení a provozu této budovy, ale podle pamětníků jsem zaznamenala tyto útržkovité údaje:
1935 - 1948 - ( nepřesně ) - provoz hotelu "Belevue" s tanečním sólem, pořádají se zde plesy
1948 - 1957 - učňovské a rekreační středisko " Avia-Letňany"
1957 - 1965 - národní škola od 1. do 5 třídy pro Vysokou Pec, Drmaly, byl zde jeden učitel, který měl v budově svůj byt

Dochované skutečnosti:
1.6. 1965 - po zrušení malotřídních škol zde byla během 2 měsíců zřízena a vybavena škola v přírodě pro děti z mateřských škol s kapacitou 50 dětí ve čtrnáctidenních intervalech.
Ředitelkou byla jmenovaná 1.8.1965 paní Eva Zemanová. Rekreovaly se zde děti z Chomutova, Kadana, Klášterce nad Ohří, Mostu a Prahy 4.
( Zápis z kroniky DD Vysoká Pec )
3.8.1971 - zahájil provoz dětský domov s kapacitou třicet dětí. Ředitelkou byla jmenovaná opět paní Eva Zemanová
1984 - 1986 - rekonstrukce dětského domova
1995 - vybudovaní víceúčelového hřiště pro míčové hry, včetně tenistu, volejbalu, házené, košíkové.
1998 - byl vybudován bazén o velikosti 7x4m s hloubkou 1,5m.
2005 - byl vystavěn nový dvojdomek pro provoz dvou rodinných buněk

1.3.2007 - zrušena MŠ a změněn název

 

Nová budova

Nová budova dvojdomku se dvěmi byty po osmi dětech , plně odpovídá hygienickým požadavkům a požadavkům zákona 109/2002 Sb. v pozdějších úpravách.

budova ddbudova 2

 

 

 

 

 

 

 

 

Vybevení kuchyně:

kuchyněkuchyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Vybavení pokoje, děti jsou na pokojích po dvou, upřednostňují se sourozenecké vazby, umísťují se na pokoje děti přiměřeného věku a vzrůstu, abychom předcházeli např. šikanování apod.

pokojpokoj

 

 

 

 

 

 

 


skříňpolička

 

 

 

 

 

 

 

 

Sociální zařízení:

koupelnawc

 

 

 

 

 

 

 



Každý byt má k dispozici kuchyň, obývací pokoj, čtyři pokoje pro děti pět sociálních zařízení, prádelnu s pračkou a sušičkou, vychovatelnu a jednu místnost na ukládání prádla.